Městská zeleň v Novém Lískovci

V Novém Lískovci máme 450 000 m² zelených/travních ploch, které je třeba udržovat. Čtvrť se nachází ve svažitém terénu a značná část panelové zástavby se nachází na jižním svahu, což pro péči o zeleň znamená určitá specifika. Pojďme se podívat, jakým způsobem se staráme o naši zeleň.

Kosení trávníků

Mozaiková seč

Jedná se o ekologicky šetrnou techniku postupného kosení trávy, při které se vždy ponechá část travního porostu neposečená, čímž se vytvoří vhodnější podmínky pro život hmyzích společenstev. Nejzřetelněji je tato technika vidět v parku Pod plachtami. Tento způsob kosení přináši několik výhod:

• Oproti neposečené ploše je v období veder teplota povrchu až o 7 °C nižší.
• Neposečené plochy lépe brání výparu vody z půdy a při intenzivních deštích lépe zachycují srážky.
• Vzniká živý a rozmanitý ekosystém plný kvetoucích rostlin a živočichů.

Jak často a kdy kosíme?

Nyní se dostáváme k častému tématu dotazů na radnici typu “Proč kosíte v takových vedrech?” nebo “Proč jste nekosili před deštěm?”.

V ideálním stavu by se mělo kosit před deštěm, aby pokosená tráva co nejrychleji narostla, v suchých obdobích počet sečí snižovat a při teplotách nad 30 °C by se kosit nemělo vůbec, protože tím se odhalí její kořenový systém vysokým teplotám a trávník může odumírát.

V realitě do toho ale vstupuje mnoho omezujících parametrů. V první řadě s kapacitami jaké máme trvá 4 týdny, než se celý Nový Lískovec prokosí. Nejde si tedy vybrat ideální meteorologické podmínky a při nich vše pokosit. Tím ale logistický hlavolam nekončí.

• Předpověď počasí často nemusí vyjít. Novému Lískovci se často déšť prostě vyhne.
• Když zaprší, kosit nemůžete, protože se vám tráva lepí na nože a chodit s křovinořezem v mokrém svahu není zrovna bezpečné.
• Lidé přirozeně nechtějí, aby se jim kosilo pod okny před 8:00 a kolem školek v době, kdy děti spí.
• Stroje se mohou porouchat, popř. lidé s kvalifikací na složitější mechanizaci se mohou zranit.

To vše vytváří docela komplikovaný organizační problém. Zvenku se může zdát divné, proč jsme kosili zrovna v době vysokých teplot. Je ale docela možné, že v tu dobu byl hlášen silný déšť, který nás nakonec minul. Snažíme se plánovat seče co nejohleduplněji a nejefektivněji. Jak ale sami vidíte, vzhledem ke všem přírodním a technickým omezením to nikdy nebude dokonalé.

Ječmen myšší

Jedná se o jednoletou rostlinu původem ze středozemí, které vyhovuje zdejší nížiné prostředí a v ČR je považován za invazní druh. Jeho ostré osiny představují v městkých oblastech nebezpečí pro psy, protože se jim zabodávají do těla a mohou způsobovat hnisavé záněty. S tímto problémem bojuje celé Brno.

Jak tento problém řešíme v Novém Lískovci? Jedním z řešení je již výše zmíněná mozaiková seč. Ječmen myšší je suchomilná rostlina, kterému vyhovuje časté sekání trávníků, protože jeho rostlinné konkurenty posekáním oslabíte.

Další opatření je pak kosení ploch s Ječmenem myšším v době, kdy kvete. To zabrání tomu, aby se rozmnožoval a dále šířil. Toto provádějí zaměstnanci novolískovecké radnice, které můžete čas od času vidět kosit s ručními elektrickými sekačkami během mimořádných sečí.

Odpočívající pracovníci

Rádi bychom se také vyjádřili k častému tématu debat na sociálních sítí, kde si lidé stěžují na pracovníky, kteří místo práce odpočívají, jsou označováni za flákače apod.

Prvně je třeba zmínit, že obecná doporučení BOZP pro práci s křovinořezy říkají, že zhruba po 45 minutách práce má následovat cca 15 minut přestávky. Důvodem je, že se jedná o práci s vibračním strojem a dlouhodobé vystavení vibracím jdoucím do ruk může způsobit poranění nervů a cév známé jako syndrom bílých prstů.

Zadruhé, jedná se o práci na přímém slunci a za vysokých teplot. S intenzivnějšími vlnami veder se podmínky venkovních prací budou jen zhoršovat. Nejde tedy o svévoli ani lenost, ale o základní dodržování bezpečnostních předpisů a ochranu zdraví. Fyzická práce v extrémních podmínkách bez přestávek jednoduše není dlouhodobě udržitelná.

Chceme, aby naše čtvrť byla hezká a udržovaná, ale stejně tak stojíme za lidmi, kteří tuto náročnou práci denně vykonávají.

Péče o stromy

Stromy chápeme jako absolutně nezbytnou součást jakéhokoliv města. Vytvářejí stín, mají chladící funkci a jsou důležitou součástí městských ekosystémů. V následujících odstavcích vám vysvětlíme složitost péče o stromy a také to proč někdy i při nejlepší snaze musíme některé stromy pokácet.

Zálivka stromů

Výsadba a udržování stromů v dobrém stavu se v poslední dekádě stále velice obtížným. Dříve se uvádělo, že strom po zasazení je potřeba zalévat dva roky a pak už je soběstačný. Naše současná zkušenost však je pět let. Viník je přitom zřejmý – změna klimatu a stále častější a intenzivnější období sucha a veder.

Naši pracovníci v těchto obdobích denně vyjíždějí se zavlažovací multikárou. Ta k zalévání primárně odebírá dešťovou vodu z retenční nádrže pod kulturním centrem Skála. Když ta dojde, přichází na řadu voda pitná.

Ani denní zalévání však někdy nestačí. To se ukázalo nedávno na ulici Svážná v okolí č.p. 26. Zde stromy stojí nekryté před sluncem po většinu dne a musely zde být pokáceny 4 třešně.

Stojíme tedy před výzvou, jak v budoucnu udržet mladé stromy vůbec naživu. Zatím se jako určité alternativy jeví výběr stromů s hlubším kořenovým systémem, využívání nových technologických postupů (tady potřebuji od Jany doplnit) nebo zavedením průsakových chodníků zvětšit množství vody v půdě.

Prořezávání stromů

V červenci a srpnu, když vedra neumožňují sekání, přesměrováme zdroje do prořezávání stromů a keřů. Někdy prořezáváme z prostorových důvodů – strromy a keře zasahují do silnic, chodníků nebo se začínají přibližovat k budovám. Někdy se prořezává z bezpečnostních důvodů – uschlé, zlomené nebo přerostlé části stromů ohrožují kolemjdoucí.

Samostatnou kapitolou pak jsou zdravotní řezy. Včasné odřezání napadené části stromu (např. houbou) může zachránit celý strom před pokácením.

Popínavé rostliny

Jedním ze způsobů adaptace na změnu klimatu jsou popínavé rostliny na zdech a fasádách budov. V Novém Lískovci je můžete najít na zdech centra Skály, budovy radnice, zdech podél ulice Petra Křivky nebo na mnoha kontejnerových stáních.

Hlavním benefitem je snižování teploty povrchů, které pak v obdobích veder méně sálají. Jinými slovy, ochlazují své okolí. Obrostlé zdi vytvářejí úkryt pro hmyz a další živočichy a také lépe pohlcují hluk než zděný povrh . Plně olistěné zelené fasády zachycují značnou část srážek, která se pak neztratí v kanalizaci.